Diskuzní fórum o korálkování

holky, víte co nám tady ještě chybí ze starého fóra? staré dobré plašící téma ...začala ho ještě zakladatelka starého fóra (za boha si nevzpomenu na jméno ) když plašila před maturitou ...i já se pak před maturou přidala

No abych se dostala k tomu proč to tu zakládam. Prostě mam v pondělí zkoušku z patologie (ne o pitvání, ale prostě o nemocech), no lidi, větší sračku (s prominutím) ste neviděli. A proč nestresovat jen kvantem učiva a tradičním předzkouškovým testem? Vystresujem je ještě zhovadile vymyšlenejma termínama. Abyste rozuměli, v pondělí píšu teprv ten test a teprv až se dozvim že sem ho napsala, můžu se milostivě přihlásit na ústní. Problém je v tom že už se psali 2 testy po třiceti lidech a ústní se zkoušely jen dva termíny po deseti. Takže ty co píšou testy pak dýl už nemaj šanci se přihlásit na den kterej by chtěli, natož ke zkoušejícímu ke kterýmu by chtěli. No viděli ste někdy hůř vymyšlenej systém? . Kdyby aspoň v těch testech byly věci ze studijních materiálů co máme, docela by mě zajmalo odkud ty testový otázky berou že se pak neučim jen otázky na ústní ale šprtam se nazpaměť i testový otázky z předešlých let :-/

Uffffffffffffff. Musela sem si prostě postěžovat . Ještě kdyby v Hradci stávkovali tak už fakt nevim

A co vy studující/dostudovaní? Stresujete/stresovali ste jako já (dva dny před zkouškou už jen brečim, už mi to příde patologický ), nebo to berete v klidu: mam tři termíny, času dost, svět se nezboří?

Pěkné téma...je fajn plašit společně
Já jsem dostudovala VŠ před dvěma roky. Neřekla bych, že jsem moc plašila. Přišlo mi, že těch zkoušek je tolik, že bych plašila pořád. Kupodivu jsem neudělala jen jednu zkoušku a tak mi neplašení celkem vycházelo. Teď mě čeká za dva měsíce svatba. Psala jsem o tom v jiném tématu...začínám krapet plašit spíš kvůli svatbě. Mám ráda plány a některý věci se dají naplánovat jen dost těžko. A nechci se vidět den před svatbou...Já snad půjdu dobrovolně do práce, abych na to nemyslela.

Nedávno jsem vzpomínala na maturitu, o tom jak jsme "tady" (no, na starém )plašily před maturou a na ty nervy. Bylo to strašné, ale ta úleva "po akci ...". První zkouškové na vysoké bylo tak o 100% horší - nervy, stres, pláč, sebeobviňování, stud, zoufalství ... a po akci jsem byla tak vyčerpaná že jsem ani neměla sílu cítit "úlevu" a zřejmě to se mnou nikdy lepší nebude. Jsem prostě strašlivej nervák a k pořádnému plašení mi fakt stačí sebemenší impuls a nejvíc kupodivu plaším kvůli věcem, které nedokážu ovlivnit - počasí, zpoždění vlaku ...

jo! přesně! taky si to nikdy nedokážu pořádně uvědomit že už to mam za sebou. Ani když sem udělala největšího strašáka na škole, po tom co sem tam byla snad 2 a půl hodiny sem si to nějak neuvědomila. I když ono je taky těžký cítit úlevu když vim že si můžu dát max. den volna a pak se pustit znova do učení. Možná pak na konci zkouškovýho před prázdninama to konečně příde, pokud ale nebudu nechávat zase něco na září :-/. Ale sem ráda že nejsem jedinej plašan

No je fakt že já mam taky ráda všechno naplánovaný, tak tohle by mě asi taky vytáčelo Ale zase nejlíp nakonec vyjdou ty akce, který se řeší na poslední chvíli

Zítra jdu na první přijímačky na veterinu /teda celkově po třetí, ale loni a předloni jsem dělala jen na veterinární fakultu, letos i na hygienu = 2 přijímačky letos/.
Už mám za sebou sebeobviňování ("seš blbá, proč jsi se nezačala učit dřív!"), brečící jsem měla včera ("bééé to bude ostuda, proč jsem tam lezla znovaaaa") a teď už mám fázy svět se nezboří ("no co, vždyť kydat s titulem ze zemědělky taky můžu...")
Ale zajímavé je že ze zkoušek si toho tolik nedělám, tak dojdu maximálně k fázy sebeobviňování...
No co držte palec, my vyrážíme do Brna....

Mám jen maturitu, jsem takový nervák, že jsem ani dál pokračovat nemohla, zbláznila bych se. O svaťáku jsem se třásla, kouřila o závod a otec mně krmil Lexaurinem, v inkriminovaný den jsem málem nedošla do třídy a samozřejmě bylo všechno v klidu a dokonce tři jedničky... Obdivuju všechny, kdo mají na studium nervy

před maturitou jsem byla podezřele v klidu, ale pak během zkoušek a pak státnic (těch hlavně) to byla lahůdka. Jsem strašný nervák a jen vyhlídka na zkoušky mě přiváděla k šílenství. První Bc. státnice: do druhého dne jsem vždycky byla schopná zapomenout to, co jsem se den předtím naučila - nervy z toho, že nestíhám a nic si nepamatuju. Navíc předsedkyně státnicové komise na zabití. Bc. pro velký úspěch rok poté (2007): protože jsem předtím odstoupila z obou povinných předmětů, měla jsem fofr a nervy úplně stejné, a kdybych neměla tak neuvěřitelné štěstí na otázky, tak to nedám ani tentokrát. Mgr. státnice - úplně totéž. A nejvtipnější na tom všem bylo, že - pokud nepočítám ty první totálně nepovedené - oboje státnice dopadly víc než dobře; tedy - nejhorší... byla to dobrá odměna za všechny ty probdělé noci a záchvaty "já tam nepůjdu, končím se školou" a tak podobně...

TRZ04 píše:Pěkné téma...je fajn plašit společně
Já jsem dostudovala VŠ před dvěma roky. Neřekla bych, že jsem moc plašila. Přišlo mi, že těch zkoušek je tolik, že bych plašila pořád. Kupodivu jsem neudělala jen jednu zkoušku a tak mi neplašení celkem vycházelo. Teď mě čeká za dva měsíce svatba. Psala jsem o tom v jiném tématu...začínám krapet plašit spíš kvůli svatbě. Mám ráda plány a některý věci se dají naplánovat jen dost těžko. A nechci se vidět den před svatbou...Já snad půjdu dobrovolně do práce, abych na to nemyslela.

Den před svatbou budeš v pohodě, protože už prostě stejně nejde nic dělat Všechno je naplánované, zařízené a tak podobně. Já se vdávala v Dubnu, poslední týden před svatbou byl ten nejpohodovější, všechno bylo zařízené, tak nebylo z čeho stresovat, za to v sobotu, dvě hodiny před obřadem to bylo bezva, když mi majitel restaurace, kde byla domluvena oslava a kterého jsem nikdy předtím neviděla ani s ním nemluvila, protože všechno domlouvali servírky, změnil podmínky toho, co můžeme a nemůžeme mít vlastní... Myslím, že vždycky se něco posere, ale nakonec to bylo moc hezké Ono to plašení nějak k životu patří. A zkoušky na vysoké byly teda mnohem víc plašící než svatba

Díky za tohle téma! Já se z těch přijímaček snad zblázním!!!!!!! Oboje v náhradním termínu, jedny kvůli pitomý dopravní stávce (ale ty jsem aspoň udělala), druhý kvůli vlastní blbosti až 10. srpna! Mě z toho hrábne, vždycky, když šáhnu na korálky, mám výčitky, že bych se měla chystat na zkoušky. Jestli ten pocit taky míváte, jak to řešíte?

no já mam největší chuť k šití když se učim ...já to dělam tak, že si mezi učenim dělam poobědovou hodinovou pauzu, při ní se koukam na Přátele a při tom šiju...a teď když sem se učila tak sem dělala plstěný kuličky...když se učim musim si to totiž několikrát přeřikat, tak při přeřikávání sem plstila kuličky, u toho se nemusí přemejšlet, tak to je fajn

Tak teď se mi tohle téma velmi hodí. Za pár hodin mám první zkoušku a ještě ke všemu z práva. Proč jsem se nezačala učit dřív. Teď totálně nestíhám a vůbec nic neumím. Když ty skripta jsou tak dlouhý a nezáživný ( To se nedá naučit

Elissa píše:Tak teď se mi tohle téma velmi hodí. Za pár hodin mám první zkoušku a ještě ke všemu z práva. Proč jsem se nezačala učit dřív. Teď totálně nestíhám a vůbec nic neumím. Když ty skripta jsou tak dlouhý a nezáživný ( To se nedá naučit

Ty jsi na hnojárně, viď? U koho ty práva děláš? Já je mám 2.2. u Jansy
A zejtra sociologie...

Sigel píše:

Elissa píše:Tak teď se mi tohle téma velmi hodí. Za pár hodin mám první zkoušku a ještě ke všemu z práva. Proč jsem se nezačala učit dřív. Teď totálně nestíhám a vůbec nic neumím. Když ty skripta jsou tak dlouhý a nezáživný ( To se nedá naučit

Ty jsi na hnojárně, viď? U koho ty práva děláš? Já je mám 2.2. u Jansy
A zejtra sociologie...

já jsem to měla u korcový..zítra jdu na informatiku...a prej je to dost vyhazovací.....bojím bojím

Juchů, 2 z psychologie a 1 z informatiky!!!! Teď už jen práva...

Tak, posledna skuska ("Slovenska literatura po ´45") za mnou, uz "len" do nedele prerobit jednu pracu a hotovo