Diskuzní fórum o korálkování

Holky, jelikož a protože už jsem moc dlouho doma a navíc mi za chvilku skončí i podpora, tak sháním nějakou domácí práci (kvůli zdravotním omezením nemůžu jít do "klasika" práce a dr. na LPK rozhodla, že moje omezení je jen částečné, takže mám ČID). Moooooc ráda bych dělala korálky...něco málo jsem našla na netu, ale...máte někdo nějakou zkušenost či radu. Předem dííííky.

Ahoj, já jsem v místních inzertních novinách našla úžasný inzerát od nějaké paní- kompletování korálkových záložek... Sem si říkala- korálkovat vcelku umím- to bych zvládla... Ale bylo mi divný, že se s ní nedá domluvit telefonem nb mailem, že jen poslat dopis a ofrankovanou nadepsanou obálku aby ti mohla odpovědět. Táta mi říkal že to může být podfuk, ale já to chtěla stejně zkusit- za zkoušku nic nedáš ;o) No samozřejmě že to byl (ne zcela) podfuk. Šlo totiž vpodstatě o zprostředkovatelskou službu (nějaký Denis Vinček z Ostravy)- zpět mi totiž došly jejich letáky. Buď že plnit obálky jejich materiálem (nebo-li za můj dopis ta paní dostala penízky) nebo celá škála prací na doma- kompletování propisek a takových blbin nebo všechno možný z korálků-vánoční ozdoby/náušnice/záložky/náramky... naplníš obálek dle svého tempa atp... Jenže mě se nelíbí, že zaplatíš 290 Kč této zprostředkovatelské firmě za to, že předá tvé údaje firmám- potencionálním zájemncům. Nebo-li práci nemáš stejně jistou. Navíc chtěli napsat kolik obálek si schopná naplnit- jak to máš předem vědět, co když pak nemůžeš ten počet změnit... Proto jsem si nic neobědnala a radši si korálkuju dál pro sebe...

Zkusit to můžeš, něco podobného na netu jistě najdeš, ale zrovna tohle mi nesedělo... Připadalo mi, že je v tom ještě nějaký skrytí háček...

Takže nejlepší asi je, pokud máš nějaké známé v obchodě- zkusit prodávat u nich... ;o/

nebrat, skoro všechno je to podvod

Díky holky....nepotěšily jste mě . Známé v obchodě nemám, zatím teda nemám skoro žádné známé - přestěhovala jsem se, takže ani pořádně nevím, kam bych se na klasickou práci šla tady zeptat...v podstatě vše sháním na netu, sem tam se zeptám třeba nějaké prodavačky v obchodě, když se trošku zapovídáme, ale...začínám být docela zoufalá, ne, že bych neměla co dělat a potřebovala jen vyplnit volný čas, ale skončí mi podpora a zůstat v dnešní době jen s částečným důchodem (a do klasickýho důchodu mám strašně daleko), je jaksi nemyslitelné, proto už začínám uvažovat o čemkoli. A kdo dělá bižu a nebydlí ve velkém městě, tak ví, jak je to prodělečná záležitost - uživit se s tím nedá

nevím jak moc velké máš zdravotní problémy ale tak pokusím se tě povzbudit sama od dětství na tom nejsem moc dobře - myslím že už mi chybí jenom vlastní kremace a pohlavní choroba - jinak jsem měla všechno a loni v květnu jsem odmaturovala a VŠ byla naprosto nemyslitelná (finance x vzdálenost - čekám až nám ji odevřou vedle ve městě ) - hledala jsem teda práci - "pípačka" v chrámu konzumu jsem být nechtěla a ani nic podobného takže jsem se cca 14 dní po matuře bavila s kamarádkou a ta prohodila že na Hrádku hledali průvodce (České muzeum stříbra) - no tak mi to nedalo a šla se tam poptat - šla jsem ve středu a v pondělí už podepisovala pracovní smlouvu - byl tam problém co se týče zdraví - v práci se musíme řídit báňskými předpisy a musíme být 100% v pohodě co se týče zdraví (což já nejsem a nikdy jsem nebyla) takže jsem všechno musela říct jak tam tak doktorce - ta uznala že "zkusit to můžu" - upřímně práce tam není nic hrozného, kolektiv bez chybičky sice v říjnu zavíráme a odevíráme až v dubnu ale je to neskutečná pohoda a hlavně jsou tam s námi i průvodci na částečný úvazek - třeba pan Matuška - je mu hóoodně přes 70 (nikdy neřekl kolik ale tak prý už ani nepamatuje kdy mu těch 70 bylo ), který celý život dělal v dolech na Kaňku takže rozhodně nevěšet hlavu a jestli máš možnost tak zkusit nějaký takovýhle přivýdělěk sám pan Matuška říká že jakmile je mezi námi tak se hned cítí mladší a ani ty kolena ho nebolí

Terezka píše:nevím jak moc velké máš zdravotní problémy ale tak pokusím se tě povzbudit sama od dětství na tom nejsem moc dobře - myslím že už mi chybí jenom vlastní kremace a pohlavní choroba - jinak jsem měla všechno a loni v květnu jsem odmaturovala a VŠ byla naprosto nemyslitelná (finance x vzdálenost - čekám až nám ji odevřou vedle ve městě ) - hledala jsem teda práci - "pípačka" v chrámu konzumu jsem být nechtěla a ani nic podobného takže jsem se cca 14 dní po matuře bavila s kamarádkou a ta prohodila že na Hrádku hledali průvodce (České muzeum stříbra) - no tak mi to nedalo a šla se tam poptat - šla jsem ve středu a v pondělí už podepisovala pracovní smlouvu - byl tam problém co se týče zdraví - v práci se musíme řídit báňskými předpisy a musíme být 100% v pohodě co se týče zdraví (což já nejsem a nikdy jsem nebyla) takže jsem všechno musela říct jak tam tak doktorce - ta uznala že "zkusit to můžu" - upřímně práce tam není nic hrozného, kolektiv bez chybičky sice v říjnu zavíráme a odevíráme až v dubnu ale je to neskutečná pohoda a hlavně jsou tam s námi i průvodci na částečný úvazek - třeba pan Matuška - je mu hóoodně přes 70 (nikdy neřekl kolik ale tak prý už ani nepamatuje kdy mu těch 70 bylo ), který celý život dělal v dolech na Kaňku takže rozhodně nevěšet hlavu a jestli máš možnost tak zkusit nějaký takovýhle přivýdělěk sám pan Matuška říká že jakmile je mezi námi tak se hned cítí mladší a ani ty kolena ho nebolí

Díky za odpověď. Musím uznat, že jsou lidé, kteří jsou na tom daleko hůř, než já, ale...mám jedničkovou cukrovku - kolísavou (laicky řečeno: odešla mi slinivka), takže se bez inzulínu neobejdu. Tzn. musím mít celoživotní dietu (to zas není takový problém), ale cukr mám rozlítanej i když všechno dodržuju tak, jak mám, takže jsem jednou moc nahoře (šílený bolesti hlavy, rozmrzelost, celková únava, občas hrozný bolesti v nohách - může nastat diabetické koma), a pak jsem zas dole, hrozí hypo, člověk je celej rozklepanej, máš šílenej hlad, jsi úplně vyřízená, prostě grogy a navíc, pokud padne cukr hodně dolů, tak hrozí bezvědomí. Takže pokud někam nastoupím, tak by tam měl být človíček, který bude vědět co se mnou, kdyby náhodou něco. K tomu mám postiženou páteř - Scheuermannova choroba (porucha růstových částí obratlů, omezená pohyblivost páteře), rozpoznali to pozdě, takže už nepomáhá ani cvičení, ani masáže, ani rehabilitace. Takže další omezení...nesmím dlouho stát, dlouho sedět (nevydržím ani dlouho ležet ), nesmím nic těžkého zvedat, nesmím dělat v zimě, nesmím jednostranně zatěžovat páteř atd. V podstatě i s tímhle se dá nějaká práce najít - vždycky jsem dělala. Když k tomu přidáš ZŠ za totáče - absence jazyků (nj, an), nedodělanou maturitu (byla jsem blbá, když jsem ze školy zdrhla ve třeťáku) , současnou krizi a nedostatek pracovních míst a navíc ještě malé město (tady jsem v podstatě taky nová, takže pořádně nevím, kde co je), tak mám pocit, že jsem zralá na odstřel. Do důchodu mám cca 27let a podle toho, co prováděj ti nahoře, tak možná i víc, jestli vůbec ještě nějakej důchod bude....Vždycky jsem říkala, že pokud člověk dělat chce, tak si práci najde, tohle mi vydrželo cca 20let, ale teď...
Vím, že si teď možná někdo řekne, nojo, ono to není tak hrozný, ona jen machruje, ale kdo to nezažije (teď myslím hlavně tu cukrovku), ten to nepochopí.

a na tohle máš částečnej důchod?! bratranec trpí těžkou cukrovkou taky - odchází mu naprosto všechno v důsledku toho (játra, ledviny, oči,...) a má plnej důchod v 21 letech
někdy bych ty doktory odpálila zpátky do vesmíru - sama jsem u nich byla a takový debilní (s odpuštěním) kecy jsem snad ještě neslyšela a to by člověk řek že když to sou doktoři tak v tý hlavě něco budou mít to bylo pořád jak jsem zdravá a že úplně klidně můžu mezi lidi a žádnou ZTP nepotřebuju (tenkrát se dávala na 2-3 (někdo měl dokonce na 1 rok) a to sem celou tu dobu byla zavřená v nemocnici) nehledě na to že když jsem teda šla před tu "komisi" nebo co to bylo tak na mě čuměli jako hovada, asi v životě neviděli nemocný dítě - měla jsem rakovinu - leukemii na vysvětlenou

Tak koukám, že by jsme tu mohly založit klub zdravotně postižených, taky patřím mezi ty hůře zaměstnavatelné, nejsem sice ČID, tam mi chybělo asi šest procent, ale "jen" zdravotně znevýhodněná osoba, dřív ZPS, a co se týče práce jsem na tom podobně, naštěstí práci mám, zatím. Moje postižení je oční, jsem slepá na pravé oko a i na to levé vidím špatně ale vidím, nemám prostorové vnímání, tudíž vše co je 3D je pro mě tabu a začínám se bát, že se to týká i korálků, protože ty prostorové trojúhelníky atd. si prostě neumím při práci představit, takže až něco takového stvořím, bude to na medaili.
A co nějaké rekvalifikace, nikpat, nezkoušela jsi? Já mám dvě a musím říct, že jen díky tomu mám práci, která mě i baví, bez nich bych byla nadále nezaměstnaná. Ale iluze si o rekvalifikacích nedělám, vím, že ne vždy to znamená hned pracovní místo.
Hlavně hlavu vzhůru, nevzdávej to, ono to vždycky nějak dopadne.

Terezka píše:a na tohle máš částečnej důchod?! bratranec trpí těžkou cukrovkou taky - odchází mu naprosto všechno v důsledku toho (játra, ledviny, oči,...) a má plnej důchod v 21 letech
někdy bych ty doktory odpálila zpátky do vesmíru - sama jsem u nich byla a takový debilní (s odpuštěním) kecy jsem snad ještě neslyšela a to by člověk řek že když to sou doktoři tak v tý hlavě něco budou mít to bylo pořád jak jsem zdravá a že úplně klidně můžu mezi lidi a žádnou ZTP nepotřebuju (tenkrát se dávala na 2-3 (někdo měl dokonce na 1 rok) a to sem celou tu dobu byla zavřená v nemocnici) nehledě na to že když jsem teda šla před tu "komisi" nebo co to bylo tak na mě čuměli jako hovada, asi v životě neviděli nemocný dítě - měla jsem rakovinu - leukemii na vysvětlenou

Z toho si nic nedělej, na mě u komise taky čuměli jak na exota a nakonec mi doktorka řekla, že při korekci zraku brýlemi vidím stejně jako zdravý člověk! Větší kravinu jsem snad neslyšela, tak proč třeba v 3D kině nevidím to co ostatní, jen rozmazaný šmouhy? To už mi vysvětlit nedokázala.

Tak to s tou rakovinou je mi líto .
Jinak máš naprostou pravdu, doktoři jsou jiní, ta dr. co mě měla na LPK, ani nechtěla vyjádření doktora kvůli té páteři, takže mi přiznala důchod prý jen na cukrovku...asi jsem ještě moc zdravá , je fakt, že nemám díky cukrovce zatím žádné postižení, taky mi jí zjistili teprve před rokem, ale...když na ÚP vysvětluju, že nemůžu do potravinářství, protože v hypermarketech nemůžu tahat těžký bedny, nebo že nemůžu do provozu do fabriky, protože prostě 8hodin nevydržím sedět, tak na mě s odpuštěním čumí jako na blbce, jakože nechci pracovat...tak na co tam sedí??? Oni mi mají přece nabídnout možnosti co a jak dál a ne na mě koukat jako na nějakýho nemakačenka je mi z toho našeho systemu na nic.

Lejana píše:Tak koukám, že by jsme tu mohly založit klub zdravotně postižených, taky patřím mezi ty hůře zaměstnavatelné, nejsem sice ČID, tam mi chybělo asi šest procent, ale "jen" zdravotně znevýhodněná osoba, dřív ZPS, a co se týče práce jsem na tom podobně, naštěstí práci mám, zatím. Moje postižení je oční, jsem slepá na pravé oko a i na to levé vidím špatně ale vidím, nemám prostorové vnímání, tudíž vše co je 3D je pro mě tabu a začínám se bát, že se to týká i korálků, protože ty prostorové trojúhelníky atd. si prostě neumím při práci představit, takže až něco takového stvořím, bude to na medaili.
A co nějaké rekvalifikace, nikpat, nezkoušela jsi? Já mám dvě a musím říct, že jen díky tomu mám práci, která mě i baví, bez nich bych byla nadále nezaměstnaná. Ale iluze si o rekvalifikacích nedělám, vím, že ne vždy to znamená hned pracovní místo.
Hlavně hlavu vzhůru, nevzdávej to, ono to vždycky nějak dopadne.

Mám rekvalifikaci - podvojné účetnictví, ale z roku 1994, takže nepoužitelná. Příští týden se chci na rekvalifikaci zeptat na ÚP, tak uvidím.