

TRZ04 píše:Náhrdel krásný. Je mi líto, co teď prožíváš, ale čas to zahojí a ona se nebude trápit. Bylo to od tebe jistě těžké, ale statečné rozhodnutí.
Bylo težké, ale správné. Umřela mi v náručí a myslím že vděčná, že takhle. Že jsem jí nenechala trápit se a možná umřít ve velkých bolestech. Nevím kde se ve mě vzala takováhle síla, ale zvládla jsem to a vlastně všichni doma uplne skvěle... Ulevilo se nejen Teq, ale vlastně i nám všem. Ona už se netrápí a nás netrápí pohled na ní. Je nahoře se svojí mami a bráškou a hlídá je tam muj kamarád, který tam odešel před 14-ti dny a hafince mojí držel moc palce, když jsme bojovali. Ted mi jí tam bude hlídat 
Sigel píše:1) Upřímnou soustrast!
2) Gratuluju! To rozhodnutí bylo opravdu srávné, když už nepomáhaly léky, nemělo smysl, aby se dál trápila. Já to mám se zvířaty takhle (i když já jsem teda hlavně na kočičky): Měla jsem číču a kocourka, číča mi umřela, tak jsme pořídili další, aby kocourkovi nebylo smutno, když nejsme doma. Teď jsou tři (a fůru dalších má příbuzenstvo). Při úmrtí první kočičky a následném pořízení dalších jsem sice probrečela v kuse asi měsíc, ale pak jsem dostala pocit, že jsem tu od toho, aby alespoň několika zvířátkům bylo na světě dobře. Aby se o ně někdo postaral a měl je rád. Smutek ze ztráty každého chlupatého miláčka (mám moc ráda i ty "bratrance a sestřenice") překonávám tím, že si řeknu, že u nás prožili plnohodnotný život, že jsem vděčná, že jsem je mohla poznat, a že je čas vzít k sobě další zvířecí duši, protože ti moji zesnulí chlupáči by si jistě přáli, abych se dál starala. A ona se vždycky nějaká nová duše přitoulá... Třeba si řekneš, že podruhé takovou ztrátu nepřežiješ a další zvíře si nepořídíš, ale třeba jsi taky ten typ, kterému je prostě souzeno mít u sebe zvířátko![]()
3) Moc pěkný náhrdelník

Skippka píše:Myslím že důstojná památkaMoc hezký kousek.
Teq už bude dobře, myslím, že jsi jedna z mála majitelů co ví, kdy je čas

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků